NOVOPOHANSTVÍ
Novopohanství tvoří další skupinou Nových náboženských hnutí a je rozšířeno takřka po celém světě.
To, že lze zaregistrovat jeho rozmach také u nás v České republice, není jen tak samo sebou. Byli jsme jako národ vystaveni dlouholetému útlaku totalitního režimu, nicméně po revoluci se bariéra zákazů a omezení v oblasti informací postupně uvolnila, čímž se řada těchto věcí stala pro lidi dostupnými. Máme relativní svobodu pokud jde o sebevyjádření a také více možností.
Uvědomělí, duchovně vyspělí lidé se zpravidla snaží o vybudování těsnějšího vztahu s přírodou i spirituální stránkou pozemské existence. Ryze materialistický výklad světa včetně konzumního stylu života jim jednoduše nemá víc co nabídnout. Možná je také neuspokojuje cizí Křesťanská věrouka, ani jiný nábožensko-dogmatický systém. Při naplňování hlavního smyslu lidského bytí, který spočívá v duchovním rozvoji jdou svojí vlastní cestou, na jejímž počátku stojí podvědomá touha člověka po návratu k přirozenosti a širšímu pojetí Universa, neopomíjející žádný aspekt. Pokud se Novopohané ještě navíc zabývají studiem Hermetismu a Magie, pak je to asi nejschůdnější cesta ke zdokonalení vlastní osobnosti, k vzestupu. Vyznávání jakéhokoliv jiného náboženství však přitom nemusí být nutně vyloučeno.
Pro ty, kteří stále nevědí oč vlastně pořádně jde, použiji malou definici. Novopohanství representuje určitý způsob víry. Můžeme ho chápat jako oživení starobylých přírodních náboženství, jejich přizpůsobení moderní době. Vyjadřuje obecný pojem pro různé druhy tradic, jež jsou zde obsaženy. Patří sem např. Severní germánské tradice: Odinismus, Asatru, Vanatru,Troth, Runový cech, aj. Pro ilustraci uvedu Nordická Božstva přítomná v této tradici, která nesou tato jména: Odin, Wotan, Loki, Heimdal,atd. Dále tu má své zastoupení tradice Slovanská s Bohy jako Perun, Radegast, Lada, Živa.. Pak je to tradice Keltská, vlastnící svůj specifický panteon Bohů: Morrigan, Lug, atd.
Malá poznámka: Názvy jednotlivých božstev jsou sice různé, ovšem vyjadřují stejné principy.
Novopohanství ještě zahrnuje kupř. Druidismus, dále Wiccu, což je čarodějnický kult oslavující velkou Bohyni. Tím ale tento výčet zdaleka nekončí. Novopohanský směr doplňuje a činí rozmanitým celá řada rozličných spolků či komunit, sloužících jako výkonné orgány nebo vzdělávací centra, např. Avalonský ostrov, Fridhorn, Bratrstvo Isis, Pohanské federace a mnoho dalších.
Novo-Pohanství náleží mezi tzv. polyteistická náboženství, jelikož operuje s více silami - Bohy (držme se raději tohoto termínu) narozdíl od Křesťanství, jenž spadá k náboženství monoteistickému, z důvodu uznávání toliko jediného Boha.
Jedno zůstává v případě vzniku, provozování i stoupající popularity Novopohanství všeobecně téměř jisté. Promlouvá k nám dávná minulost. Ozývá se hlas Mocností po staletí uctívaných našimi předky, které však byli násilím vypuzovány z lidské mysli a nahrazovány cizí vírou-Křesťanstvím, pročež takto upadli v zapomnění. Naštěstí však ne zcela úplně. Tito spirituální entity nyní mohou získat zpět své místo ve vědomí každého tomu otevřeného člověka, nakonec i celých národů. Nepřijdou však sami bez vyzvání. Trpělivě vyčkají, až je člověk osloví a umožní jim vstoupit.
Pro spirituální rozvoj každého jedince i národa je velmi důležité, aby starodávní Bohové znovu získali u lidí takové postavení, jenž si zasluhují a které jim právem náleží. Neboť my jsme v Nich a Oni svou částí prodlévají v našich nitrech. Mohou nás poučit, ochránit, prostě být našimi přáteli a pomocníky na cestě k sebezdokonalení. Novopohané si tuto skutečnost uvědomují.
Právě oživováním dávných tradic dochází k určité interakci spočívající ve vzájemném poznávání, oboustranné komunikaci a hlavně vzestupnému uvědomování si jejich existence mezi obyčejnými lidmi. K tomuto účelu sbližování slouží různé novopohanské slavnosti doprovázené rituálními obřady, kde jsou tato božstva oslavována nebo přímo evokována atd. Navázání kontaktu s určitým Bohem lze samozřejmě provést individuálně a nemusí to být nutně považováno za nadlidský úkon.Vyžaduje však dodržení určitého postupu, hlavně však ryzí charakter, tj. víru, pokoru, úctu, v neposlední řadě čistou mysl nezatíženou negativními emocemi.
V podstatě každý jsme svým temperamentem blízcí tomu či onomu bohu,což celou práci značně usnadňuje. Např.Germáni říkají: je vychytralý jako Loki (tento starogermánský Bůh bývá přiřazován Merkuru). Na základě těchto vlastností se tak můžeme se svým oblíbeným bohem ztotožnit. Uvádím to jako důkaz našeho spojení s Bohy. Kdo pozorně četl předchozí řádky, určitě pochopí, o čem byla řeč.
Jak si vlastně vůbec máme pohanské Bohy představit? Pokud je nebudeme vnímat jako hmotné mimozemské bytosti, pak tito Bozi,řečeno pohanskou terminologií, reprezentují přírodní (Kosmické) zákony a síly. Obdrželi jen různá pojmenování podle příslušné kultury. Prakticky se ovšem jedná o vyjádření stejných nebo podobných principů Universa, jak už bylo řečeno.
Bohové však v ryzím pojetí, budeme-li je nadále brát coby Universální principy, mají různé aspekty,vícero hledisek. Jsou metafyzickým jsoucnem, spirituální bytostí, duchovně mravní silou, právě tak jako ztělesněním zákonitostí, které representují. Vlastní dokonce i hmotné tělo, samozřejmě myšleno příměrem. Pro lepší pochopení využiji analogie.
Vezměme si za příklad Germánskou Bohyni Freyu.Tato Bohyně bývá spojována s planetou Venuší. Fysická planeta se rovná právě hmotnému tělu. Venuše neboli Jitřenka, jak mnozí z astrologií obeznámení lidé vědí, jest hlavně planetou lásky, citů, emocí, umění, společenského života a krásy. Freya ztělesňuje právě tyto vlastnosti. Uděláme-li shrnutí, pak Freya znamená Venuši, Lásku, Nádheru, všechno výše jmenované dohromady. Platí však zároveň i za nejvyšší Duchovní Bytost planety Venuše, přesněji řečeno její Astrální i Mentální sféry, tedy nese hodnost planetárního Vládce. Podle kabalistickém Stromu života, což můžeme chápat jako model uspořádání našeho Universa zobrazující působení Božských sil směrem od nejvyššího Božství nazývaném Koruna-Keter až po Zemi-království, representuje serifu Necah-vítězství. Dle Slovanského panteonu Freyja budiž nazývána Ladou, Hebrejské označení je Archanděl Haniel. Staří Řekové uctívali Venuši jako Afrodíté, Egypťané ji pokřtili jménem Hathoor. Venušské Bohyni přísluší zelená barva, květina-růže, kov-měď, zvíře-kočka, den-pátek. Freju(Ladu atd.) si můžeme představit, nebo vizualizovat třebas jako krásnou mladou ženu dlouhých černých vlasů, velmi jemných rysů, oděnou do smaragdově zelených šatů.
Dále bych rád uvedl například Germánského Odina, který není dle tohoto výkladu ničím jiným než nejvyšším Bohem - Otcem všeho stvořeného. Kabalisticky mu náleží již zmíněná Koruna - serifa, z níž prýští prvotní síla. Odin je totožný se Slovanským prabohem Perunem, v Křesťanském pojetí pravděpodobně s nejvyšším Otcem stvořitelem, hebrejský výraz pro tuto entitu je Archanděl Metatron.
Nemohu samozřejmě opomenout Lunu - královnu noci, astrality, plodnosti, intuice ale i třebas magie, jejíž ekvivalenty (obdoby) a korespondence jsou následující: Germánská Frigga, Slovanská Mokoš, Řecká Selené (Hekaté, Artemis) Egyptský Thovth, archanděl Gabriel, živel Voda, kov Stříbro.
Závěrem Vám představím mocného Boha starověkých Germánů přezdívaného hromovládce Thór, jinak planeta Jupiter, Římský Zeus, Egyptský Amon, Slovanský Perun-Bůh hromu a blesku, Hebrejské pojmenování - Archanděl Cadkiel. Skandinávská mytologie Thóra vnímá jako ochránce lidstva před nekontrolovatelným násilím Vesmíru v podobě různých částic - asteroidů, které by mohly zasáhnout a zničit Zem. Tu prý chrání právě Jupiter svojí gravitací. Ne náhodou vlastní Thor-vládce této planety „kladivo“ Mjölnir. Není tím samozřejmě myšleno fyzické kladivo, vystihuje se tu pouze symbol jeho Moci. Zmíněným „Kladivem“ totiž tento Bůh obrazně „rozbíjí či zabíjí Obry,“ což značí metaforu pro stahování nebezpečných meteoritů, asteroidů či kosmického smetí gravitační silou Jupitera na svůj povrch tak, aby zvláště ty velká tělesa nemohly ohrozit Zemi. Thór, známý svoji odvahou a statečností bývá většinou vyobrazen s červeným vousem. Patří mu i opasek, jenž násobí jeho moc.Všimněme si zvláštní podobnosti. Jupiter má také červenou barvu a okolo planety se nachází prstenec.
V univerzu však operují také negativní síly - démoni, které rovněž mají své pojmenování a specifické úkoly. Podrobnější pojednání o nich lze najít v knihách o magii, kam zájemce odkazuji.
Doporučená literatura:
J.Karika - Slovanská Magie (Vodnář 2003)
Helios