O CHOVÁNÍ LIDÍ UVNITŘ UNDERGROUDOVÉ SCÉNY
V tomto článku bych se chtěl vyjádřit k vystupování některých lidí v rámci metalové, potažmo celé undergroundové scény. Tedy muzikantů, jejich fanoušků, ale i redaktorů různých metalových zinů, včetně hudebních kritiků, jež tuto scénu tvoří.
To,že mezi metalisty a příslušníky undergroudové komunity jako takové nepanují vždy vřelé a přátelské vztahy jest známou, nicméně politováníhodnou skutečností. I zde se totiž vyskytují jedinci obdaření pokřiveným charakterem, různými komplexy, či ještě hůře, úchylkami. Takže se běžně můžeme setkat s projevy takových negativních vlastností jakými jsou: rivalita, netolerance, pýcha, sebestřednost, extrémní názory, kupř. ohledně pravověrnosti nebo "ryzosti" určitého hudebního stylu, nedostatek soudnosti, předpojatost, atd.
Některým lidem jsou tyto vlastnosti vrozené, mají k nim dispozice pramenící z nízké duchovní úrovně. Jiní mění své chování v závislosti na svém postupu. Člověku se daří, prodává hodně desek, je oslavován médii, veleben fanoušky. Co to s ním udělá? Naroste mu hřebínek a ze skromného člověka se rázem stane namyšlený frajer, který si myslí, že je mistrem světa. I tohle svědčí o nevyvážené osobnosti. Toť případ jistých muzikantů.
Něco umět ještě neznamená dokonalost. Jednu věc bychom měli všichni vzít v potaz, a sice to, že své postavení, peníze, tituly, prodané nosiče, ani osobní majetek si sebou při odchodu z tohoto světa nevezmeme. A podle toho se také chovat.
Helios